Historie
Dubrovník, původním jménem Ragusa, vznikl sloučením dvou osad: Laus (nacházela se na ostrůvku jižně od dalmátského pobřeží , osídlené obyvatelstvem románského původu) a Dubrava, slovanské osady na pobřeží. Ve 12.století se osady spojily v jeden celek. Město bylo opevněno hradbou v délce 1940 m kolem celého obvodu. Do města vedly dvě brány z obou stran původní úžiny (Pile a Ploče). Ve středověku byl Dubrovník pod ochranou okolních států (nejprve Byzantské říše a Srbska, od roku 1205 pod přímou nadvládou Benátské republiky). Roku 1358 vstoupil pod ochranu Uher a stal se samostatnou městskou republikou. Město mělo velké loďstvo a také obchodní styky především na Balkáně. Od 14. století až do roku 1808 tak bylo město samostatným státem- městskou republikou, pojmenovanou Respublica Ragusina neboli Republika Dubrovník. Vrchol zažívala republika v 15. století a 16. století, kdy konkurovala i Benátské republice. V roce 1667 bylo město zničeno silným zemětřesením, při němž zahynulo 5000 lidí. Bylo také zničeno historické centrum města s románskou katedrálou, gotickými a renesančními paláci, kostely a kláštery. V roce 1669 byla navázána spolupráce s Osmanskou říší, která chránila město před útoky benátských vojsk. Konec republiky nastal po obsazení města Napoleonovými vojsky v roce 1806. Republika oficiálně zanikla roku 1808. Roku 1815 byl Dubrovník anektován Rakouskem jako součást rakouské Dalmácie. Tento stav trval až do roku 1918 , kdy se stal součástí vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 nazvaného Jugoslávie). Na počátku druhé světové války se město stalo součástí Chorvatska. Od dubna 1941 až do září 1943 bylo město okupováno italskými a později německými vojsky. Osvobozeno bylo roku 1944 jugoslávskými partyzánskými jednotkami. Roku 1979 bylo město zapsáno na seznam UNESCO. V roce 1991, po vyhlášení chorvatské samostatnosti, bylo město ostřelováno těžkými děly z okolních pohoří, přičemž utrpělo mnoho škod. Po ukončení občanské války proběhla rekonstrukce města. Byla rovněž aplikována opatření proti zemětřesení.